Rozšířené hledání} Informace o členství Kontaktní informace Seznam uživatelů Kalendář Spřátelené weby Honda-club.cz Přihlásit se k emailu
[0]
Linka Uživatelské skupiny Linka Galerie avatarů Linka Kdo je online Linka
Linka Jak se stát členem klubu Linka Stáhnout stanovy sdružení Linka Výhody pro členy klubu Linka
  Články
 
  Sací potrubí, část 5
  Sekce: Technika
  Zaslal:  28.3.2011 , 15:31
   
AUTOR: PreludeZ
Administrátor
Založen: 21.3.2007
Články: 16777215
Komentáře: 13

Hodnocení: 5.00/5.00 [3]

Technika Jak na to Klub Srazy a výlety Novinky a historie Partneři Můj příběh

   Článek  Strana 1 z 1
  
Sací potrubí, část 5


H-Fans
18.5.2003


Rezonátory

Rozmístěním rezonátorů na jistých místech sacího potrubí je možné dosáhnout rezonance při určitých otáčkách a tím zlepšení účinnosti plnění. Jako rezonátor se zpravidla používá tzv. Helmholtzův rezonátor.

Helmholtzův rezonátor se používá již od pradávna, především v oblasti zvuku, kdy se tyto rezonátory umísťovaly do chrámů a zajišťovaly tak perfektní akustické vlastnosti. Ze současnosti stojí za zmínku např. bass-reflex u reproduktorových soustav.

Konstrukce Helmholtzova rezonátoru je velmi jednoduchá. Skládá se z uzavřeného objemu vzduchu, který je s okolím spojen pomocí trubice. V takto sestrojeném rezonátoru bude zvuk o jistých frekvencích rezonovat a bude tedy zesílen. Jako příklad nám poslouží např. prázdná láhev od piva, která také obsahuje uzavřený objem vzduchu a úzké hrdlo. Dejte si hrdlo láhve poblíž úst a pokuste se vyloudit tóny o různých frekvencích. Při frekvenci, která bude odpovídat konstrukci rezonátoru, dojde ke slyšitelnému zesílení zvuku.

Jelikož se tlakové vlny v sání chovají přesně stejně jako zvuk, lze tento rezonátor jednoduše použít i v sacím potrubí a zesílit tak tlakové vlny při jistých otáčkách motoru (které odpovídají frekvenci zvuku).

Rezonátor si můžeme představit jako závaží zavěšené na pružině, kdy se trubice chová jako závaží o určité hmotnosti (úzká trubice klade vzduchu odpor) a objem vzduchu se chová jako pružina o určité tuhosti (vzduch je stlačitelný).



Frekvence, při které bude docházet k rezonanci, je možné vypočítat podle jednoduchého vzorce (c je rychlost šíření zvuku):



Situací mírně komplikuje fakt, že za Helmholtzův rezonátor lze v sacím potrubí považovat kde co. I samotné sací potrubí bez jakéhokoliv rezonátoru se totiž také chová jako Helmholtzův rezonátor, u kterého vytváří sací potrubí hrdlo a střední objem válce vytváří objem vzduchu.



Rezonance tohoto sání lze spočítat podle výše uvedeného vzorce, přičemž optimální plnění válce nastane při otáčkách rovných polovině této frekvence a křivka točivého momentu bude mít pouze jeden vrchol.

Poměrně jednoduše lze využít sériový rezonátor, kdy je sací potrubí rozděleno a mezi tyto dvě části je vloženo rozšíření, které obsahuje určitý objem vzduchu.



Celý systém se chová jako dvojitý Helmholtzův rezonátor, tvořený dvěma potrubími a dvěma komorami. Přidaný sériový rezonátor vnáší do systému druhou rezonanční frekvenci a křivka točivého momentu tak může mít dva vrcholy.

Vliv vloženého rezonátoru na účinnost plnění je dobře patrný na obrázku, který znázorňuje rychlost proudění vzduchu v sacím traktu při otáčkách motoru odpovídajícím rezonanční frekvenci rezonátoru. Cílem je samozřejmě maximální rychlost v oblasti sacího ventilu.



Je patrné, že při použití sériového rezonátoru dochází k daleko rychlejšímu naplnění válce než u sacího potrubí bez tohoto rezonátoru. Motor s takto navrženým sáním tedy bude mít lepší účinnost plnění.

Časté je také použití paralelních rezonátorů, které jsou provedeny ve formě slepého potrubí a je s nimi možné dosáhnout podobných výsledků jako s rezonátory sériovými. Zde samozřejmě záleží i na umístění rezonátoru na sacím potrubí.



Tento druh rezonátoru je důležitý i proto, že u čtyřválcových motorů tvoří tento rezonátor samotné sací potrubí. Situaci vystihuje následující obrázek.



Na celé sací potrubí lze pohlížet jako na Helmholtzův rezonátor. V okamžiku otevření jednoho ze sacích ventilů jsou ostatní sací ventily zavřené, potrubí vedoucí k ostatním válcům je tak uzavřené a tvoří určitý objem paralelního rezonátoru. Délky společného potrubí a samostatného potrubí pro právě otevřený válec definují umístění rezonátoru.



V sacím traktu je většinou použito více rezonátorů jako kombinace sériových a paralelních rezonátorů, čímž vzniká poměrně složitý celek.



Předchozí část
Další část



Petr Veit

   Autor  Komentáře
PreludeZ
Administrátor



Články: 16777215
Komentáře: 13
 Zaslal: 28.3.2011 , 15:32  Předmět:    
Vstoupit do diskuze k článku ZDE


Rating box? ? neni


  Články
 
  Sací potrubí, část 5
  Sekce: Technika
  Zaslal:  28.3.2011 , 15:31
   
AUTOR: PreludeZ
Administrátor
Založen: 21.3.2007
Články: 16777215
Komentáře: 13

Hodnocení: 5.00/5.00 [3]

Technika Jak na to Klub Srazy a výlety Novinky a historie Partneři Můj příběh


 
Přejdi na:  
 
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
You cannot post articles in this chapter
You cannot edit your articles in this chapter
You cannot delete your articles in this chapter
You cannot rate articles in this chapter
You cannot approve articles in this chapter

You cannot post comments in this chapter
You cannot edit your comments in this chapter
You cannot delete your comments in this chapter
You cannot rate comments in this chapter



Board Security

(97373 útoků)
::  www.honda-club.cz  :: poslední témata RSS TOPlist

[ Čas: 0.0297s ][ Dotazy: 36 (0.0092s) ][ GZIP on - Debug on ]